Do posledního článku o roce 2004 jsem si nechal šest blicek a rapidů, kterých jsme se zúčastnili mezi říjnem a prosincem. A když si tak prohlížím tyto staré a dávno zapomenuté výsledky, tak musím konstatovat, že to bylo velmi úspěšné období.
A začnu rapidem O telčskou růži. Ten už je zajímavý jen tím, že jsme do Telče vůbec vyrazili, do tohoto krásného města na šachy moc často nejezdíme. 
Tehdy jsme si udělali výlet s Jirkou Prokopem a dařilo se nám skvěle. Jirka (elo 1819) skončil na 25. místě a ve velmi silném turnaji před tím skončili pouze hráči s elem přes 2000. Mně se povedlo uhrát 8 z 9 (porazil jsem např. Davida Kaňovského) a 2. místo bylo tehdy velkým úspěchem. Výsledky v lepší formě si lze stáhnou ZDE.
A dařilo se mi i o pár dní později na blicáku na Pankráci. Na jeden z jejich turnajů o přeborníka oddílu jsem si zašel večer, když jsem byl v Praze na školení. Takové oddíláky bych chtěl někdy hrát ve Vlašimi taky (a to tam ještě chybí elo u IM Poláška a budoucí mistra České republiky Svobody). Blíže malý článek pořadatelů:
17. listopadu vyrazila pěkná vlašimské výprava do Neratovic. Tento rapid byl zajímavý tím, že nejenže se konal 17. 11., ale hrál se na 11 kol tempem 17 minut. 1. cena bylo 1711 Kč a končilo se přesně v 17:11. Turnaj příliš silný nebyl a tak dvě medailové příčky byly skoro povinností.
Na 24. ročníku Memoriálu V. Boříka v Týnci se pořadí oproti Neratovicím otočilo. Vyhrál Lukáš Jandourek. Z vlašimské výpravy zahrál velmi pěkně Jarda Pazdera, který se probojoval do finálové skupiny“B“.
V Chotýšanech Na Kopečku proběhl jubilejní 20. ročník našeho Vánočního turnaje. Skvělým výkonem se blýskl Ondra Matějovský, který tehdy vybojoval bronzovou medaili (což je doposud jeho jediný cenný kov z našeho turnaje). A snad ještě větším překvapením bylo výborné 8. místo Lukáše Vonderky!
Já jsem si ve stejný den zahrál KP Vysočiny bleskovce ve Žďáru nad Sázavou a rok 2004 jsem zakončil úspěšně. Podrobnosti v článku pořadatelů:
Příště se posuneme zase o rok zpět a podíváme se na akce v roce 2003.
(autor článku: Tomáš Vojta)
Těší mě, že jsem před více než 16 lety dokázal využít slabší konkurence, než v hostinci Na Kopečku bývá, a zapsal jsem se mezi medailisty našeho turnaje. K tomu mi hodně pomohl Lukáš Vonderka, který v posledním kole seknul Brambora.
Před závěrečným kolem jsem měl na Pavla půlbodový náskok a potřeboval jsem porazit Jindřicha Melicha, to se mi ale nepovedlo a dost rychle jsem prohrál. Tak jsem se se 3. místem v duchu loučil, ale jen do té doby, než jsem se podíval na partii Vonderka-Vojta, kde už stál Pavel úplně na prohru (stačila by mu nakonec i remíza) … Luky to pak v pohodě dotáhl a mohl jsem slavit! 