Rád bych měl na webu všechny naše účasti na Openu Tatry, tak i rok 2005 zakončím povídáním o tomto hezkém turnaji (čtenář bude muset vydržet pak ještě rok 2004 
). Tehdy se hrálo již v půlce září a na Slovensko jsme se vydali společně s Tomášem Haškem a Ondrou Matějovským. K popisu si pomohu článkem, který před 15 lety visel na naší vývěsce ve městě:
„V půlce září uspořádal šachový oddíl Slovan Bratislava silně obsazený turnaj ve Vysokých Tatrách hraný pod názvem Open Tatry 2005. Turnaj se hrál v důstojném prostředí vojenské zotavovny v Tatranských Zrubech a zúčastnilo se ho 205 hráčů nejen ze Slovenska a Čech, ale i z Maďarska, Francie, Polska a Ukrajiny. Po týdenních bojích zvítězil velmistr Mrva před IM Přibylem a dalšími velmistry Štočkem, Timoshenkem a Likavským. Ve startovním poli byla i trojice hráčů našeho oddílu. Nejhodnotnější výkon podal Tomáš Hašek, který si jako jediný dokázal polepšit oproti nasazení a se ziskem 3,5b. obsadil 175. místo. Příliš se nevedlo Tomáši Vojtovi, který ziskem 5,5b. obsadil 45. místo, a průměrný výkon podal Ondra Matějovský, který skončil se 4,5 body na 118. místě.
Ondra Matějovský
Tomáš Hašek
Zatímco o klasickém turnaji se dá říci, že naši hráči zapadli ve výsledkové listině, to samé se zdaleka nedá říci o turnaji bleskovém! V něm se skvělým výsledkem blýskl Tomáš Vojta, který dokázal silně obsazený blicák vyhrát s nevídaným 2,5bodovým náskokem! Výborným výkonem se předvedl i Tomáš Hašek, když dokázal uhrát 50% bodů, ač byl nasazen až třetí od konce!“
Tolik naše nástěnka. K mému výsledku lze dodat snad jen to, že jsem shořel jak půlka Tater pár měsíců předtím – viz fotka níže. Blicák se ale opravdu povedl, s takovým náskokem jsem žádný turnaj (navíc velmi silný) asi nikdy v životě nevyhrál. Tady je ještě článek pořadatelů, který byl publikován v říjnu 2005 v Československém šachu:
Tentokrát nám příliš nepřálo počasí, ale ani to nás samozřejmě neodradilo od výletů do hor. Nejlépe to vystihují naše fotky.
Fotka, o které jsem se zmiňoval. Na podzim roku 2004 Tatry zdevastoval orkán (vyvrátil několik milionů stromů) a zkázu dokonal o pár měsíců později ničivý požár. Tuto fotku jsem pořídil jen pár metrů od našeho hotelu v Tatranských Zrubech.
Kopské sedlo v Belianských Tatrách.
Tomáš a Maťa na túře v Roháčích.
Každoroční povinností je návštěva Symbolického cintorína věnovaného obětem hor.
V Roháčích se nám poštěstilo vidět kamzíky, ale ta fotka je tak nekvalitní, že ji sem dávat nebudu.
V Tatranské Lomnici jsem si poprvé v životě (a naposledy) zahrál golf (na fotce pálí Tomáš Hašek).
V turnaji se nám příliš nedařilo, počasí bylo nic moc, ale i tak to byl báječný týden!
(autor článku: Tomáš Vojta)
Mám pocit, že ve vzpomínaném ročníku se mi stala v akvaparku v Popradu menší nehoda, kdy jsem kvůli uvolněné sedačce na tribuně u bazénu uklouzl a spadl přímo na rameno na tvrdou zem. Bylo to jen naražené (byl jsem s tím u doktora až doma), ale bolest po zbytek pobytu dost otravovala. Třeba podávání ruky bylo docela utrpení a při závěrečné túře jsem cítil každý otřes, a že jich v Tatrách je při cestě po kamenech (například). Myslím, že pak ještě minimálně měsíc potom byl problém zvednout ruku až nahoru…
To byla pro mě taková nepříjemnost, naopak příjemné zpestření nastalo při cestě domů. Vzali jsme to přes Uherské Hradiště a tam jsme s Tomášem Haškem navštívili fotbalový zápas Slovácko-Sparta. S výhrou domácích jsem byl spokojen, sparťan Tomáš už méně, jak už to bývá
. Víc než průběh zápasu si po těch skoro 15 letech vybavuju vytrvalé skandování fanoušků Sparty: „Hřebík ven!“ Ještě dodávám, že druhý Tomáš na fotbal nešel a jal se obdivovat krásy města (a nadával pak na zimu). Připomínka: https://fotbal.idnes.cz/fotbal-online.aspx?online=7031782
Pamatuješ Maťo, jak jsme před pár lety (ono už je to skoro 20 :) ), šli Monkovou dolinou do Širokého sedla? Taky nebylo příliš dobré počasí (viz fotka v článku výše „Kopské sedlo v Belianských Tatrách“), ale furt lepší jak včera …
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-kamenna-lavina-zasahla-v-tatrach-nekolik-lidi-zemreli-dva-turiste-40479923