Klatovský deník

Ondřej Matějovský

Od soboty 28.6. probíhá v Klatovech 16. ročník turnaje O pohár města Klatov. Vlašimský šach na západě Čech reprezentují Ondřej Matějovský (2026), David Zvára (1802), Robin Hrdina (1624) a Patrik Pýcha (1312). Ondřej s Davidem v Openu A a Robin s Patrikem v Openu B. Původní plán psát deník výpravy a každý večer jej aktualizovat ztroskotal již první den na špatném signálu nejmenovaného poskytovatele – ze svého notebooku se zkrátka na internet nedostanu . Nicméně připojení mají na pokoji ve „svém“ penzionu naši kamarádi z Úholiček a navíc existují i internetové kavárny, proto jsem slíbil, že deník přece jen psát budu, současná sledovanost stránek mě k tomu téměř zavazuje! Jen omluvte tu bídnou aktualizaci, ale lepší něco než nic, že?   

Sobota 28.6.

Odjeli jsme podle plánu v 8.45 z Vlašimi s Jardou Pýchou autem do Benešova, kde se na nádraží k výpravě připojil Robin. České dráhy opět „nezklamaly“, a ač jsme měli mít v Praze při přestupu půlhodinovou rezervu, o 3 minuty nám rychlík Praha-Klatovy ujel. Cesta s přestupem a hodinovým čekáním v Plzni byla samozřejmě pomalejší, a tak jsme ani nestihli oficiální konec prezentace. Vše vyřešil telefonát pořadatelům, ale náš pozdní příjezd poškodil především Radima Hataše, který nám ochotně nabídl odvoz z klatovského nádraží, a nemohl si proto dát po obědě pivko. Omlouváme se a děkujeme! Do hrací místnosti v sokolovně jsme dorazili akorát v době slavnostního zahájení, takže čas na ubytování byl až večer.

1. kolo přineslo následující výsledky: Hájek (1713)-Matějovský 1/2, Zvára-Kořínek (2035) 0:1, Macner (3.VT)-Hrdina 0:1, Pýcha-Štván (1661) 0:1. David se jmenovcem našeho bývalého předsedy oddílu postavil slušnou aktivní pozici, bohužel ale přehlédl soupeřovu kombinaci, po které se pozice zcela sesypala. Robin v kombinačních zápletkách přišel o pěšce, nakonec ale roli favorita potvrdil. Patrik bojoval jako lev, po partii ho soupeř dokonce pochválil, na bodový zisk to ale nestačilo – v již prohrané pozici náš hráč překročil časový limit. Já jsem s posledním nasazeným v Openu A brzy získal poziční výhodu, ale uplatňování převahy mi už tolik (vůbec) nešlo. Nakonec jsem si v koncovce dámy proti věži a střelci po pěti hodinách hry vlezl do matu a musel dát „věčňák“, ale stejně už to asi na výhru nebylo…

Ubytování výpravy v hotelu Beránek proběhlo hladce, pokoje jsou sice hodně sportovního typu (sprcha na pokoji, ale záchod společný pro celé patro), ale to přežijeme, jsme zvyklí. Zaskočilo nás také nefungující světlo, nicméně po naší reklamaci jsme dostali na pokoj dvě lampičky, a to stačí, přece jen po večerech na hotelu budeme hodně málo…

Neděle 29.6.       

Protože jsme se v sobotu po mé dlouhé partii dostali do postelí teprve půl hodiny před půlnocí, vydržely děti ráno ležet až do devíti, což byla paráda. Poté nám zavolal Radim a pozval nás na exkurzi po Klatovech, což se nedalo odmítnout – reprezentanti klubu Caissa Úholičky jsou zde již počtvrté a krásné město s bohatou historií znají jak své boty. Během příjemné procházky jsme navštívili místní katakomby a po obědě v penzionu Princ, kde naši kamarádi od Vltavy bydlí, jsme vystoupali 226 schodů na Černou věž. Ta se tyčí do výšky 81,6 metrů a nabízí opravdu nádherné výhledy na město i Šumavu, při velmi dobré viditelnosti lze prý zahlédnout i vrcholky Alp. Skoro se mi chce napsat, že kdo nebyl na Černé věži, ten nebyl v Klatovech…

2. kolo bylo zahájeno přesně v 16 hodin a my jsme dosáhli těchto výsledků: Matějovský-Šantora (1900) 1/2, Peřík (1936)-Zvára 1:0, Hrdina-Šafránek (1717) 1/2, Vaško (1651)-Pýcha 0:1. Jako první jsem, myslím, skončil já remízou po neslaném nemastném výkonu, nic jsem nevymyslel a hrát na výhru vyrovnanou jezdcovou koncovku se mi nechtělo. David sehrál podobnou partii jako v sobotu, černými záhy vyrovnal, stál dokonce o chloupek lépe, pak ale bohužel přehlédl ztrátu klíčového pěšce a za chvíli bylo po partii… Robinovi se naopak zahájení vůbec nepovedlo, v kombinačních zápletkách se však zorientoval lépe než soupeř a našel přechod do opticky lepší pěšcové koncovky, která ale víc než remízu nenabízela… Hrdinou dne tak byl Patrik, jenž si v horší pozici počkal na soupeřovu chybu, po které už partii s přehledem dotáhl, a připsal si tak velmi cenný skalp!   

Po večeři v turnajovém bufetu ve vojenském stanu (grilované kuřecí maso či klobása) jsme se rozdělili na dvě party. Robin s Davidem odešli na návštěvu k Míše Hatašové a zhruba tak podvacáté zhlédli v televizi Piráty z Karibiku, já a Patrik jsme dali přednost sledování finále fotbalového ME v jedné útulné restauraci na náměstí. Večerka tak byla opět až v půl dvanácté, naštěstí vstávat brzy nemusíme – turnaj se hraje odpoledne a dopolední program si plánujeme sami…

Pondělí 30.6.

Vstávali jsme opět až před devátou, ovšem s výjimkou ranního ptáčete Patrika, který snad již od sedmi hrál hry na mobilu a oblečen i s batůžkem na zádech byl už v době, kdy ostatní obyvatelé pokoje byli ještě v pyžamu…  Nakonec jsme se zvedli všichni, prošli si několik klatovských krámků, navštívili místní jezuitský kostel a zašli se podívat na klatovské koupaliště. Je trochu z ruky (od hotelu cca 2 km), ale vypadá dobře, snad se tam v průběhu týdne podíváme ještě jednou a tentokrát si s sebou vezmeme i plavky . (Koupaliště původně nebylo cílem pondělní procházky.) Na oběd jsme zašli do restaurace Střelnice, kde pro účastníky šachového turnaje platí 30% sleva, což je docela příjemné…

Po krátké odpolední siestě nás čekalo 3. kolo. To nabídlo tyto výsledky: Kovář (1919)-Matějovský 1/2, Zvára-Novotný (1839) 0:1, Hudec (1691)-Hrdina 1:0, Pýcha-Urban (1637) 1/2. Přestože jsem stál po zahájení o něco hůř, remízovou nabídku jsem odmítl, abych nebyl označen za „druhého Havelku“. O pár tahů později jsem svého rozhodnutí začínal litovat, pozice se podle mého názoru výrazně zhoršila. Soupeř naštěstí neměl bojovou náladu a ještě jednou navrhl dělbu bodu … tentokrát už jsem neodolal . David v zajímavých zápletkách kolem 20. tahu získal nadějnou pozici s dvojicí věží proti dámě. Ve střední hře se ale dopustil chyby a v cestě za záchranou figury přišel o dva pěšce. Materiální převahu nakonec soupeř v dlouhé partii uplatnil a po partii ocenil Davidův bojovný výkon věnováním čokolády Milka, z čehož jsme později na pokoji profitovali všichni… V béčku zaznamenal Robin po chybě v propočtu svou první porážku, Patrik tentokrát v pohodě udržel remízu se silnějším soupeřem – oba hoši se tak průběžně srovnali na 50% bodů (stejně jako já).

Na večeři jsme zašli do restaurace U Švejka, kterou nám doporučili kamarádi z Úholiček. V příjemném prostředí jsme se dobře najedli a díky rychlé obsluze se poprvé podařilo zajistit večerku už před 23. hodinou.  

Úterý 1.7.

První červencový den jsme si po krátké procházce zašli zahrát bowling. Společně s námi se zúčastnila i téměř kompletní úholičská výprava, a tak jsme mohli poměřit síly. Výsledek byl následující: zatímco v kategorii dětí měla převahu vlašimská mládež na čele s bowlingovým talentem Davidem Zvárou, mezi dospělými kralovaly Úholičky. Co taky čekat, když Vlašim reprezentuju já… Otu Arona jsem sice těsně porazil, ale Radim Hataš s Markem Vlčkem jsou poněkud jinde … výkon přes 130 je a bude nad mé síly… Poobědvali jsme opět na Střelnici, restaurace s bowlingem přímo sousedí a snad k němu i patří, alespoň tak jsem to pochopil.

Čas do zahájení 4. kola utekl velmi rychle. Tentokrát jsme zaznamenali tyto výsledky: Matějovský-Veselý (1841) 1:0, Frijling (1821)-Zvára 1:0, Hrdina-Lešetický (3.VT) 1:0, Strašlipka (1676)-Pýcha 1:0. Tak jsem konečně vyhrál, ale bylo to především díky soupeřově přehlédnutí při přechodu ze střední hry do koncovky, už už jsem se začínal smiřovat s další remízou… Ani napočtvrté nedokázal zabodovat David, kterého semlely holandské větrné mlýny. Tak to trefně okomentoval v diskuzi Jirka Mejzlík, přestože o průběhu partie zatím nic nevěděl (že by byl jasnovidec? ). David se ve střední hře odvážně pustil do ostré pozice s materiální převahou, ale velmi chatrným postavením krále. Toho Holanďan dokázal využít moc hezky, z jeho strany to byla povedená partie, o čemž svědčí i dva diagramy v turnajovém bulletinu… Robin zvítězil bez větších komplikací, nicméně musím konstatovat, že jeho soupeř hrál na neelistu dobře a náš hráč musel podat solidní a zodpovědný výkon! Patrik sehrál zajímavou partii, na složitou dámskou koncovku s jednou figurou na každé straně si ale nechal příliš málo času (minuta proti 1h15min). Nakonec časový limit překročil, ale už v prohrané pozici, s minutou se i přes 30sekundový bonus hraje dost špatně… Stejně jako v úvodním kole Patrika soupeř za výkon pochválil, tentokrát dokonce s dodatkem, že z něj jednou bude mistr. Tak uvidíme!

Večer jsme navštívili koncert populární šachové kapely Český Slavoj, který se konal ve stanu u sokolovny. Přestávky na občerstvení hudebníků zpestřil recitací povídek Šimka a Grossmanna svérázný Jan Brousek, kdysi dávno spolubydlící Jirky Mejzlíka na vysokoškolské koleji. Protože se dětem koncert líbil (mně samozřejmě taky), odvedl jsem je na hotel až ve 23 hodin. Večerka tak byla znovu rekordní, ale druhým směrem, přece jen než se všichni vystřídají v jedné sprše … uléhalo se až čtvrt hodiny před půlnocí. Já jsem se do stanu ještě vrátil, ale hudební produkce už byla téměř u konce, tak jsme pak ještě chvíli s návštěvníky koncertu řešili různé matematické hříčky, což může v jednu v noci napadnout opravdu jen šachisty…

Středa 2.7.

Na středu pořadatelé zařadili turnaj ve stolním tenise. O účasti z naší výpravy uvažoval jen David, samotnému se mu ale celkem logicky nechtělo. V parném vedru tak děti dostaly na výběr mezi koupalištěm a bowlingem. Zřejmě především kvůli vzdálenosti koupaliště od hotelu se jednohlasně rozhodly pro druhou variantu. V této souvislosti bych ocenil, že bowling na Střelnici je v celkem příjemném chládku… Zahráli jsme si opět dobře (nezaměnit za „hráli jsme dobře“). Své kvality prokázal David, když se jako jediný z nás dostal přes magických 100 bodů. Na oběd jsme zašli do penzionu Princ, kam mě pozval Radim na internet, a tak se čtenáři mohli dozvědět, jak jsme v sobotu cestovali a podobně. Návrat v čase byl později vtipně komentován v diskuzi, ale když na pokoji nemám signál… Až ke středě jsem se samozřejmě nedostal, odpolední 5. kolo turnaje se totiž blížilo…

Výsledky: Čmiko (2091)-Matějovský 0:1, Zvára-Šimáček (1737) 1:0, Hrdina-Pecák (1722) 0:1, Koller (1508)-Pýcha 1:0. V áčku jsme splnili plán na 100%, v béčku bohužel přesně naopak. Davidův soupeř rozehrál partii dost odvážně, za cenu slabin rozjel své pěšce dopředu na obou křídlech, čehož David využil k dosažení výrazně lepší pozice. Tu pak zužitkoval poměrně rychle, především díky černého sérii pochybných obětí. David vše s přehledem ubránil a zbylo mu materiálu na rozdávání – první bod byl na světě! Já jsem stál po zahájení hůř, soupeř ale chtěl rozhodnout příliš netrpělivě, zas tak dobrou pozici, aby zahájil přímočarý útok na krále, neměl. V pravou chvíli se mi podařilo přejít do protiútoku a nakonec jsem odchytil „ukvapeně útočící věž“…  Robin sehrál výborně zahájení a ve středočeském derby s Ivanem Pecákem z Kostelce n/Č.l. měl za obětovaného pěšce určitě dostatečnou kompenzaci. Bohužel v klíčový moment přehlédl soupeřův obranný tah s přechodem do koncovky, kde pěšec samozřejmě chyběl… Patrikovi se tentokrát partie nepovedla, dopustil se několika nepřesností a ty jeho sok potrestal.

Po rychlé večeři v turnajovém bufetu (tuším, že frčely především párky v rohlíku) zašli David s Robinem k Míše do penzionu na film, jehož název si nepamatuju, jen si matně vzpomínám, že v něm (snad) hraje Rowan Atkinson. Patrik zůstal v sále, sledoval dramatické závěry a také se mnou rozebral své poslední dvě partie. Večerku jsem stanovil na 22. hodinu s mírnou tolerancí, což se podařilo dodržet. Důvodem této „přísnosti“ byla naše účast v superbleskovém turnaji s prezentací do 8.45… 

Čtvrtek 3.7.

Turnaje v superbleskovkách (2 minuty na partii + 1 sekunda za tah) se zúčastnilo 20 hráčů, mezi nimi i téměř kompletní vlašimská výprava. Jen Patrik měl rozum a dal přednost návštěvě u Hatašů, kde na vlastní oči viděl, co to je důkladný rozbor partie – souboji Hatašová-Kovář se úholičský trenér Miloslav Vanka věnoval celé dvě hodiny! My jsme zatím blicali, ovšem bez nějakého výrazného úspěchu: 11. Matějovský, 13. Zvára, 15. Hrdina. Podrobné výsledky si můžete prostudovat. Zajímavý byl závěr vzájemné partie našich kluků, kdy Robin s Davidem dokázali čas 1 sekunda proti 1 sekundě vyhnat na 8 sekund na každé straně. Nakonec se dohodli na remíze, protože to, co se dělo na šachovnici, už opravdu nebyly šachy… Turnaj skončil někdy ve 12.30, byl tedy čas oběda, na který jsme zavítali do pizzerie nad náměstím. Čas do zahájení 6. kola jsme pak vyplnili návštěvou místní čajovny. Všem návštěvníkům Klatov mohu jen doporučit, prostředí je to velmi příjemné a můžete si vybrat, zda si sednete v 1. patře u klasických stolů, nebo si až pod střechou naboso klidně i lehnete…

6. kolo dopadlo pro nás takto: Matějovský-Vanka (2197) 0:1, Aron (1787)-Zvára 1:0, Jagr (1402)-Hrdina 1:0, Pýcha-Kovář 1:0. Jak vidíte, moc se nám tentokrát nedařilo. Vyhrál pouze Patrik, s výrazně slabším soupeřem stačilo jen sbírat nastavené figurky. My ostatní jsme se moc nepředvedli. Davidovi se vůbec nepovedlo zahájení a při opačných rošádách podlehl matovému útoku Oty Arona z Úholiček. Souboj Úholičky-Vlašim skončil vítězně pro „hochy od Vltavy“, i já jsem panu Vankovi podlehl. Partie to sice byla hodně dlouhá, ale výhra mého soupeře měla čistý a plynulý průběh: šikovně mě vmanévroval do horší koncovky, kde svou poziční převahu postupem času přetavil v celý bod. Robin partii rozehrál výborně a zdálo se, že s pěšcem navíc kráčí k výhře, to by ale nesměl přehlédnout soupeřovy vidličky… Této partie je opravdu škoda.  

Na večeři jsme zašli do prověřené hospůdky U Švejka, najedli jsme se dobře a byli spokojeni. Tedy s výjimkou Patrika, na kterého zapomněli s palačinkami, a na své jídlo tak čekal přes hodinu. Nikdy bych nevěřil, že se Patrik dokáže tolik rozčilovat a temperamentně se dožadovat svých práv (Já chápu, že tam ta kuchařka je jenom jedna, ale jak je možný, že oni už dostali jídlo před hodinou!). Nakonec ho uklidnila až protekční porce, palačinky vypadaly opravdu báječně . Díky zmíněnému čekání jsme se na pokoj dostali až před 23. hodinou, spát se tedy šlo kolem 23.30…

Pátek 4.7.

Po večerním a nočním dešti se ochladilo na příjemnou teplotu, což jsme docela uvítali (alespoň já), přece jen těch veder už bylo dost. Páteční program byl jasný již dlouho dopředu – kamarádi z Úholiček nás pozvali na výlet na vodní hrad Švihov, kde měl proběhnout zajímavý program „dobývání hradu“ (představení historické skupiny). Odjeli jsme autem Oty Arona v 9.45 a na místo dorazili kolem 10. hodiny. Již cestou si kolegové z druhého vozu všimli, že „dobývání“ začíná až v 17 hodin, tedy v době, kdy budeme hrát odpolední kolo. I tak byla ale návštěva hradu zajímavá, a to především zásluhou dvou výstav – strašidel a draků. Vystavovaná strašidla byla opravdu nádherná a rozhodně bych si prohlídku někdy rád zopakoval. Ani draci nebyli špatní, ale na rozdíl od různých skřítků a ježibab jich zdaleka nebylo tolik. Zaujal nás také model drakobijce, jenž svou vizáží připomínal jednoho nejmenovaného šachistu z konkurenčního oddílu . Prohlédli jsme si také výstavu moderních obrazů. Některé z nich David ohodnotil slovy: „Tohle namalovat při výtvarce, tak dostanu nejlíp za čtyři“. Nevyvracel jsem mu to… Hodinová prohlídka hradu nás nelákala, a tak jsme vyrazili na procházku švihovským okolím s cílem v místní útulné hospůdce s dobrým a levným obědem. Po návratu do Klatov nás v restauraci v přízemí našeho hotelu čekal Jarda Pýcha, který utekl z práce již v 10 hodin a přijel na víkendovou návštěvu. Přestože měl původně v úmyslu odpočinout si po cestě nejlépe u pěnivého moku, Patrik mu připravil jiný program: do 16. hodiny musel stihnout návštěvu Černé věže i posezení v čajovně. My ostatní jsme se rádi přidali, obě uvedené „atrakce“ stojí za zopakování…

Jarda si samozřejmě nenechal ujít ani partie 7. kola a nakonec byl svědkem těchto výsledků: Braun (2075)-Matějovský 1:0, Zvára-Hampel (1798) 1/2, O.Hataš (1437)-Hrdina 1/2, R.Hataš (1564)-Pýcha 0:1. Já jsem si připsal druhou porážku v řadě. Již v zahájení jsem s libereckým 14letým talentem přišel o pěšce a soupeř v dalším průběhu převahu uplatnil precizně. David dosáhl velmi nadějné pozice, když se mu podařilo namířit všechny své figury na slabého černého pěšce. Bohužel však přehlédl jednoduchý taktický obrat s motivem hrozby matu na poslední řadu, který panu Hampelovi umožnil přejít do remízové koncovky… V béčku došlo na dvojzápas mých svěřenců proti otci a synovi Hatašovým. Robin s mladším Ondřejem v zajímavém souboji po bojovném průběhu remizoval, Patrik s Radimem sehráli jednu z nejdelších partií kola. Patrikův respekt ze síly soupeře byl již od losu 7. kola patrný, a tak není divu, že ve střední hře nabídl remízu. Soupeř nepřijal a snažil se hrát na výhru, ke své smůle se ale dopustil chyby a vzniklou koncovku pak náš hráč dovedl do vítězného konce. Další cenný skalp pro benjamínka výpravy!

Povečeřeli jsme ve stanu a děti kvůli plánovanému sobotnímu výletu zahnali do postelí co nejdřív, tuším, že kolem 22.30. S Jardou jsme pak na chvíli zašli ke Švejkovi posedět s Úholičskými, kteří samozřejmě i po dnešku zůstali našimi kamarády…

Sobota 5.7. 

Budíček již v 8 hodin, tak brzy jsme za celý týden nevstávali! Ale nedalo se nic dělat, pokud jsme chtěli stihnout plánovaný výlet do Dinoparku a ZOO v Plzni. Do metropole západních Čech jsme přijeli kolem půl desáté, času na prohlídku modelů pravěkých ještěrů i skutečných živých zvířat jsme tak měli docela dost a rozhodně jsme se nenudili. Zajímavá byla i návštěva 3D kina, polarizační brýle dokáží člověka vtáhnout do děje víc než při běžném sledování filmu. Zkrátka vydařený půlden! Po návratu z Plzně jsme stihli už jen oběd ve Střelnici a hurá na předposlední kolo!

Výsledky 8. kola: Matějovský-Ries (1872) 1:0, Kyselka (1728)-Zvára 0:1, Hrdina-Strnad (1418) 1:0, Pýcha-Blažek (1756) 0:1. Bodově zatím nejúspěšnější den! Jen Patrik vinou prohození tahů v zahájení přišel brzy o materiál a další odpor byl už marný. Přesto ho soupeř po partii stejně jako předchozí dva přemožitelé pochválil, Patrikova bojovnost je holt příkladná… Mně se tentokrát podařilo zvítězit v miniaturce, když můj mladý protivník zapomněl na rošádu a posléze ve špatné pozici přehlédl malou kombinaci. David v zahájení ukořistil pěšce a po zodpovědném výkonu dovedl partii do vítězného konce. Robin s přehledem využil soupeřovy zbytečně rychlé a zbrklé hry a na závěr dal dokonce mat, to se asi nikomu z nás v průběhu celého týdne nepovedlo (když nepočítám superblicky)…

Po večeři v penzionu Princ jsme s Jardou odmítli přání dětí zahrát si naposledy bowling, přece jen už táhlo na devátou a ráno se muselo vstávat brzy. Na pokoji proběhlo předběžné balení věcí a večerka byla vyhlášena někdy po 22. hodině.  

Neděle 6.7.  

Rychlá ranní hygiena, definitivní vyklizení pokoje, naložení věcí do auta, odevzdání klíčů a snídaně (v mém případě jen kafe) – abychom toto všechno před zahájením posledního kola v 8.30 v pohodě stihli, vstávali jsme již v 7 hodin. Rezerva byla dostatečná, čtvrt hodiny před pomyslným gongem jsme byli schopni nastoupit, což se mně na turnajích, kde nemám za nikoho odpovědnost, nestává. Například když jsem ve Vsetíně přišel na poslední ranní kolo o čtvrt hodiny pozdě, byl to ještě úspěch…

A jak závěrečné 9. kolo skončilo? Vlasák (2114)-Matějovský 1/2, Zvára-Boleslav (2066) 1/2, Zörklerová (1434)-Hrdina 0:1, Vnouček (1757)-Pýcha 1/2. Jako první dohrál David. Webmaster Novoborského šachového serveru Petr Boleslav chtěl mít asi dost času pro přípravu závěrečné reportáže, a když se v 15. tahu na šachovnici objevila přibližně vyrovnaná pozice, nabídl remízu, kterou David neměl důvod nepřijmout. Já jsem po zahájení musel odolávat útoku na královském křídle, ale ubránil jsem se a pozici převedl do nejasné věžovky. Mou nabídku remízy nejprve mladý soupeř odmítl, po pár tazích si to ale rozmyslel a sám navrhl smír. Samozřejmě jsem si vzpomněl na slavný výrok Honzy Kořínka: Nechtěls ju, tak teď hrej!, nicméně já to viděl opravdu rovně… V béčku nedal Robin své soupeřce žádnou šanci a agresivní hrou si vynutil celý bod a zároveň cenu pro nejlepšího hráče do 12 let. Patrik v dámské koncovce se střelcem na každé straně v pohodě udržel silného soupeře na uzdě a uzavřel své výborné vystoupení v turnaji hodnotnou remízou. 

Po obědě (výborný kuřecí řízek ve stanu) jsme počkali na vyhlášení. Robina čekala zmiňovaná cena a my ostatní jsme doufali v mizivou naději na jednu ze dvou losovaných cen – láhev kvalitní whisky (vyhrál kamarád bratří Mejzlíků Oldřich Vedral) a 99% slevu na startovné do příštího ročníku (radoval se Patrikův soupeř z 8. kola pan Blažek). Štěstí nám nepřálo, tak snad příště… Cesta zpět s Jardou Pýchou proběhla hladce a v podvečerních hodinách byli už všichni doma či u svých babiček.

Závěr

Týden v Klatovech utekl jako voda, což jen potvrzuje, že se nám tam všem líbilo. Děkuji pořadatelům za pěkně připravený turnaj, dále pak kamarádům z Úholiček, kteří nám pomohli zorientovat se v krásném městě (a jeho restauracích) co nejdříve, a navíc jsme díky nim měli program pestřejší, Jardovi P. za pomoc s organizací výletů a odvoz domů a v neposlední řadě děkuji i počasí – bylo jsi super!

Kompletní vlašimská výprava na Černé věži. Zleva: Maťa, David, Robin a Patrik. Za foto děkujeme neznámému turistovi.