Když jsem se začátkem roku 2020 doslechl, že se výše uvedené MS bude konat v Praze, oslovil jsem dva oddílové kolegy patřičného věku. První mě odmítl s tím, že musí řídit autobus, ale Míra Lalouček hned nadšeně souhlasil a že sežene i zbývající 2 hráče. Po pár dnech mi volal, že sehnal Dušana Malého z Říčan a Karola Grečného ze Struhařova, poslal mi na ně kontakty a zbytek už nechal na mně. Z propozic jsem se dozvěděl, že startovné je 7 500,-. Vyvstala drobná komplikace, jak co nejrychleji dostat (blížila se uzávěrka přihlášek) peníze od obou nevlašimských hráčů. Jeden byl na chatě, kde nebyl internet, druhý měl také komplikace poslat to na můj účet. Domluvili jsme to tedy tak, že Míra pošle prachy za ně a oni to předají pravonínskému mančaftu, který v neděli hrál v Říčanech, hotově. Nakonec to dopadlo tak, že mi na účtu přistály peníze 2x a musel jsem je Mírovi poslat zpět. Startovné jsem tedy zaplatil a všichni jsme se těšili na cestu do Prahy.
Při porovnání sestav soupeřů s naší sestavou jsem to neviděl příliš optimisticky. Přece jenom 46. startovní místo z 57 družstev mnoho nadějí na medailové umístění neskýtalo. Protože nebyl čas na hlasování o tom, kdo bude demokraticky zvolen kapitánem, ujal jsem se toho nedemokraticky sám. Jako kapitán jsem ihned vytýčil heslo: „Lepší mířit ke hvězdám a minout, než mířit na kupu hnoje a trefit se.“.
6.března 2020 to vypuklo, ráno jsem si přivstal a zamířil do Prahy do hotelu Olympik, kde jsem tým zaregistroval (dostali jsme každý cedulku se jménem hráče, plechovku piva, diář a propisku s nápisem MS 2020) a odjel se ubytovat na Prosek. V domnění, že účast na slavnostním zahájení je jen formalita, jsem toto vynechal, ale jak se pak ukázalo, vůbec to formalita nebyla, neboť se zde rozdávalo červené označení hráčů a žluté pro kapitána (význam toho popíšu později).
V půl třetí jsme měli sraz v recepci hotelu, předal jsem spoluhráčům identifikační cedulky a suvenýry a byli jsme zaskočeni následující procedurou, kdy při vstupu do hracího prostoru nám bylo sděleno, že musíme zpátky do šatny a dát si hodinky (!) a telefon do kapes bundy. Po nezbytném projetí detektorem kovů jsme byli vpuštěni do sálu a v 15:00 jsme zasedli proti našim soupeřům, týmu Zikuda Turnov. Po nezbytném slavnostním zahájení, na kterém zazněly projevy nejvyšších přítomných činovníků a státní hymna, bylo zahájeno 1. kolo. Tým Zikudy byl vzhledem k výši ELO jasným favoritem. Přesto se nám nečekaně podařilo zabránit očekávanému kanáru a Zikudu porazit na první šachovnici:
Vltavský Vladimír (2212) – Horák Vladimír (1982)
1.e4 e6 2.d4 d5 3.e5 c5 4.c3 Jc6 5.Jf3 Db6 6.Se2 Jge7 Tento tah jsem použil naposledy před 21 lety v zápase Bohemians – Vlašim proti Zuzaně Kawaciukové a stejně jako v této partii to bylo pro soupeře překvapení.
7.dxc5?! Dc7!? 8.Sf4?! a toto již byla nepřesnost Jg6 9.Sg3 Sxc5 10.Sb5 Sd7?! lepší bylo 10. …,h5 11.De2! 0-0 12.Sd3 d4 13.c4 Sb4+ 14.Kf1 Da5 15.h4 f5 16.exf6 Vxf6 17.Jbd2 Sxd2 zde jsem zkusmo nabídl remízu, kterou soupeř odmítl 18.Dxd2 Dxd2 19.Jxd2 Jce5 20.Se4 Sc6 21.Sxc6 Jxc6 22.h5 Jf4 23.Sxf4 Vxf4 24.f3 Vc8 25.Ke2
V této koncovce je jasné, že jezdec na c6 nestojí dobře, kvůli hrozícímu a3,b4,b5. Proto jsem musel pro jezdce najít lepší políčko. Ať jsem počítal, jak jsem počítal, tak mi pořád vycházelo nejlíp pole d7, proto:
25…,Je5 26.b3 Jd7 27.Vae1 e5 28.Je4
Bílý dosáhl svého cíle a postavil jezdce na e4. Nyní se však ukazuje, že jezdec na d7 stojí na správném poli, neboť brání bílému jezdci ve výpadech na f6 a c5. Po 28. …, Vc6 jezdec nemůže ani na d6 a věž ovládla 6. řadu, na které jí již nepřekáží jezdec na poli c6.
28…,Vc6 29.Kd3 Vh6 30.Vh3 Vf5 31.g4 Vf4 32.g5 Va6 33.Ve2 Vf5 34.Vg2 Vc6 35.h6 g6 36.Vg4 Va6 37.a4 Vb6 38.Kc2 a5!
Přišla další nabídka remízy, kterou soupeř opět odmítl, jeho spoluhráči již vyhráli a Zikuda vedla 3-0 a soupeř nechtěl připustit, že by byl jediný, který nevyhraje a rozhodl se, že provede průlom na dámském křídle. 39.Vg1 Vc6 40.Vb1 Jf8 41.Vg3 Jd7 42.Kd2 Vf4 43.b4 axb4 44.Vxb4 b6 45.a5??
Průlom se povedl, ale poslední tah bílého již ne. Bílý zřejmě přehlédl vyhrávající tah černého 46. …, Vf7!
45…, bxa5 46.Vb7? Vf7! 47.Va7 Jb6!!
Bílý nyní nemůže brát na a5 a ani ustoupit věží na a6 pro Jxc4+ s dobráním věže na a5 nebo a6. Musí tedy vzít na f7, ale okamžité braní jezdcem na c4 s mezišachem vyhrává partii. A zbytek partie je už jen technika. Opět se ukázalo, že v koncovkách je jezdec v rukou mistra nepřekonatelná figura. 
48.Vxf7 Jxc4+ 49.Kd3 Jb2+ 50.Kd2 Kxf7 51.f4 Ke6 52.fxe5 Kxe5 53.Jf6 Vc7 54.Vb3 Jc4+ 55.Kd3 Jd6 56.Va3 Va7 57.Jxh7 Vxh7 58.Vxa5+ Kf4 59.Va6 Jf7 60.Kxd4 Kxg5 61.Va7 Kxh6 0-1
Po skončení partií rozhodčí odebírali hráči červený proužek a hráč, který neměl tento proužek, musel opustit hrací prostor. A tady se právě ukázalo, že moje neúčast na slavnostním zahájení byla chyba, protože zde se tyto proužky rozdávaly a my je neměli. Musel jsem tedy rozhodčímu vysvětlovat, že naši hráči je nemají, protože nám je nikdo nedal. Rozhodčí byl Němec, takže jsem si docela musel oprášit svoji němčinu. Nakonec to pochopil a netrval tedy na mém a posléze ani našem vyhození. Našel jsem českého rozhodčího, rychle pochopil, oč kráčí a řekl, že barevné proužky sežene. Nicméně se tak stalo až druhého dne v průběhu druhého kola.
Sympatické ze strany pořadatelů bylo, že v hracím sále byl k dispozici zdarma samoobslužný nápojový bufet, kde byla k dispozici instantní káva, sáčkový čaj a voda. Dojem mi však pokazil jeden z hráčů během druhého kola, když si dělal kafe, tak aniž by si zakryl ústa rukou nebo se aspoň odvrátil, kašlal přímo na kohoutek, ze kterého čepoval horkou vodu. 
První kolo tedy nedopadlo úplně nejhůře a optimisticky jsme očekávali v dalším kole lehčího soupeře. Soupeř Bohemia Pardubice byl sice lehčí, ale pořád nad naše síly. Byl jsem po minulém kole, kdy jsem hrál nejdelší partii a dohrával ji v téměř prázdném sále, značně unaven a tak jsem partii dal za remis. Doufal jsem, že spoluhráči se vzchopí a potřebné 2 bodíky dodají. Mýlil jsem se, všichni tři opět prohráli. Zřejmě si z vytýčeného hesla zapamatovali jen druhou část o té kupě hnoje.
Mistrovství světa seniorů si zahrála i celá řada šachových legend. K těm světovým patřil například Artur Jusupov. Rozhovor s ním si můžete přečíst na webu šachového svazu.
K těm československým pak třeba Lubomír Ftáčník a Igor Štohl.
Ve třetím kole jsme nastoupili proti Joly Lysá nad Labem. Zkusil jsem zmást soupeře a zahrál jsem v zahájení vedlejší variantu francouzské, bohužel jsem doběhl jen sám sebe a rychle jsem prohrál. Zato Karol se vzchopil, vyhrál a zachránil nás před kanárem. Ostatní pokračovali v trefování se kupy hnoje a úspěšně se jim to podařilo, tři prohry na 3. a 4. šachovnici za sebou nevěstily nic dobrého. Karolova výhra se však rodila těžce. V pozici:
Stačilo zahrát 34. c7, Df5 35. De6+, Dxe6 36. dxe6, Vc4 37. Vd1, Vxc7 38. Vd8+, Kg7 39. Vd7+ a bílý snadno vyhraje. Místo toho přišlo 34. h5 a bílý postupně ztratil svoji chloubu pěšce d5 a c6. Naštěstí černý nebyl toho dne na výši a partie přešla do postavení:
které již bílý snadno vyhrál.
3.kolo jsme již hráli v hotelu Tristar, kde se změnila vstupní procedura, nejprve nám byly odebrány hodinky a telefon, tyto byly uloženy do igelitového sáčku s číslem a byl nám dán lísteček s tímto číslem. Poté jsme prošli kontrolou, zdali nemáme nic kovového, nato jsme prošli k šatně, kde jsme odložili svršky a pak vzhůru do hracího sálu. Zde se hrála spolu s naší skupinou 50+ i skupina 65+.
Protože jsme ve 3. kole prohráli 1-3, hráli jsme 4. kolo opět v hotelu Tristar. Protože vláda předchozího dne rozhodla, že sportovní akce s účastí nad 100 účastníků jsou zakázány, pořadatelé rozdělili hráče do menších sálů, které sice tento limit těsně splňovaly, ale přecházení hráčů mezi sály omezeno nebylo a taktéž bych očekával, že bude zrušeno podávání rukou, což se nestalo. Vítaným krokem byl zákaz diváků, což omezilo riziko přenosu koronaviru. Tato opatření nám patrně pomohla, protože zápas proti německému týmu North Germany jsme vyhráli 2,5-1,5. Po mé rychlé remíze, přidali 2 body Dušan a Míra, kteří se konečně začali dostávat do formy.
Do 5. kola jsme nastupovali proti Wales Ordovices v již lepší náladě, ale můj soupeř mi hned svými dvěma úvodními tahy zmrazil úsměv na tváři. Šachy hraju již 60 let, ale následující zahájení jsem ještě neviděl a zřejmě to neviděl ani ten, který přepisoval partiář do turnajové databáze, neboť místo úvodních tahů 1. d4, d5 2. e4, e6 přepsal partiář takto 1. e4, e6 2. d4, d5. Partie probíhala takto:
Summers Charles (1863) – Horák Vladimír (1982)
1.d4 d5 2. e4 Zde jsem se dlouze zamyslel, protože po dxe4 by mohlo přijít gambitové f3 a nechtěl jsem padnout do nějaké záludné varianty, proto jsem si řekl, že přechod do francouzské by to mohl vyřešit. Soupeř však trval na gambitu, tak jsem se rozhodl jej přijmout
2.…, e6 3.Se3 dxe4 4.Jd2 Jf6 5.f3 Jd5 6.De2 Jc6 7.c3 Se7 8.fxe4 Jxe3 9.Dxe3 Sg5 10.Dd3 Sxd2+ 11.Kxd2 Dg5+ 12.Kc2 Sd7 tady jsem usoudil, že stojím o něco lépe, ale soupeř mě rychle vyvedl z omylu 13.Jf3 Dg6 14.Ve1 0-0-0 15.Kb1 Vhe8 16.Dc2 f6 17.Sd3 e5 18.d5 a v následující pozici mi soupeř nabídl remízu
Počítač sice hlásí rovnou pozici, ale vůbec jsem neviděl, jak bych měl dále pokračovat, tak jsem nabídku raději přijal. Dušan udržel remízu a Míra nakonec po několika přehlédnutích vyhrál, takže zápas skončil 2-2, což nebylo špatné.
Druhý den ráno jsem se seznámil se situací kolem koronaviru a po nátlaku rodiny jsem se rozhodl dál nepokračovat. Volal jsem Dušanovi, který to uvítal a oznámil jsem to i zbytku týmu. V tu chvíli jsme ještě nevěděli, že tým nemůže nastoupit ve dvou hráčích, ale jen v nadpolovičním počtu. Jeden z týmů totiž hrál jen ve dvou hráčích (tuším, že z Malajsie nebo Jamajky), ale jak jsem se později dozvěděl, tak měl výjimku od FIDE, protože jim prý dva hráči těsně před odletem onemocněli na koronavirus a oni letěli přes půl světa, tak se FIDE slitovala a mohli hrát. Jak se po dalších dvou kolech ukázalo, nebylo rozhodnutí o ukončení naší účasti předčasné, protože po 7. kole organizátoři MS sami dvě kola před koncem MS předčasně ukončili. O tom že situace kolem koronaviru byla vážná, svědčí i ukončení účasti dalších družstev, jedno německé družstvo nenastoupilo už v 5. kole.
Je to velká škoda, že tuto překrásnou akci tak nepěkně poznamenala pandemie. Organizátoři akci jinak perfektně zvládli a doufám, že ji zanedlouho opět zopakují.
Vyhlášení nejlepších
Oficiální fotky (použity v článku)
(autor článku: Vladimír Horák)
Tak to mě hodně zarmoutilo, byl to bezva parťák do mancaftu. Takhle mladej, jak k tomu přišel?