Táborový deník 2013

DOKONČENO

„Čas letí jako bláznivý“, zazpíval by jistě Karel Gott a přizvukovali by mu vedoucí a praktikanti šachového tábora v Růžené, kteří se sešli v předvečer nástupu v Sedlčanech, aby tak jako každý rok probrali nejdůležitější organizační záležitosti. Všechny táborové chatky byly do jedné obsazeny až do soboty, takže jsme pro setkání využili salónek restaurace Na Vyšehradě. Pod zkušeným vedením Ondry Matějovského, Petra Havelky a Honzy Starce bude letos zažívat táborová dobrodružství 53 dětí a 14 vedoucích a praktikantů. Jako vedoucí se nově představí Jirka Vopálka a Jarda Shejbal a jako praktikanti Mirek Šťastný, Míša Hatašová a Patrik Pýcha.

Po šesté hodině již byla většina na místě, a to s příjemnou návštěvou v podobě našeho sedlčanského kamaráda Pavla Sadila. Prvním úkolem bylo rozdělení dětí do družstev, kolem kterého se jako vždy vyvinula barvitá diskuze, u které jsme zavzpomínali na minulé ročníky. Aby bylo rozdělení co nejspravedlivější, budou si jednotlivá družstva své vedoucí losovat. Velké nároky na celkové vítězství si opět činil Vítek Moravec, a to přesně podle svého teorému: „Když o tom mluvíš, tak to máš“. Došlo i na rozdělení dětí do chatek, kde jsme použili úspěšný systém z loňska, a do chatek nejmladších dětí jsme nasadili jako přímý dohled Jirku Vopálku a Karla Jukla.

Po deváté hodině dorazil i Honza Starec a představil táborovou hru, tentokrát na motivy Zlaté horečky. Vše se tedy letos bude točit okolo zlata a za něj získaných peněz.

1. den

Sobota byla jako vždy hektická, jelikož se všichni včetně vedoucích mohli nastěhovat do chatek až těsně před obědem. Teprve po druhé hodině proběhlo hlavní shromáždění, na které už většina dětí dorazila v nových táborových tričkách, která jsou tentokrát vyvedena v pěkné červené barvě s bílým potiskem. Děti byly seznámeny s pravidly táborového života. Vybírala se písnička na nástupy, kterou se ze dvou možností stala loňská Či a či a … Následovalo rozdělení do družstev, pojmenovaných podle slavných zlatokopů, a losování vedoucích:

Družstvo	Vedoucí	Praktikant	Kapitán
George Carmack	Sandra Jirušková	Filip Zvára	Štěpán Feldstein
Robert Henderson	Petr Havelka	Patrik Pýcha	Ondřej Máslo
Joseph Francis Ladue	Karel Jukl	Kačka Žádníková	Nela Pýchová
Skookum Jim Mason	Jára Shejbal	Jirka Žádník	Honza Sadil
James Marshall	Jirka Vopálka	Mirek Šťastný	Martin Horák
Johann August Suter	Vítek Moravec	Míša Hatašová	František Helebrand

Byla přestavena celotáborová hra, jejíž téma dle představených indicií nejrychleji uhodl Honza Sadil. Ozvláštňujícím prvkem je možnost proměňovat vyhrané valouny zlata přímo v táboře za peníze podle náhodného kurzu 100 – 500, který se bude každý večer losovat. Případné problémy v táborové ekonomice je naše centrální banka připravena řešit v domluveném systému TARGET 3. K dispozici jsou dvě vysokorychlostní tiskárny s téměř neomezenou kapacitou tisku peněz. Vyloučeno není ani zavedení oblíbené miliónové bankovky.

Vzhledem k přetrvávajícím teplotám jsme první hru umístili k rybníku. Cílem bylo pomocí lžíce naplnit sklenici vodou, a to samozřejmě v přiměřené vzdálenosti od rybníka. V napjatém souboji dlouho vedlo družstvo Franty Helebranda. V závěru ale vlastní chybou vyšplouchlo část téměř plné sklenice a skončilo druhé za týmem Honzy Sadila a před třetím družstvem Nely Pýchové. Po krátké svačince a doplnění tekutin jsme zvládli ještě Židlovanou (video). Klasickou hru, ve které hráč, který nestačí včas dosednout, musí z kola ven. V té si nejlépe vedla družstva Honzy Sadila, Ondry Másla a Martina Horáka. Exhibiční kolo vedoucích vyhrál Jirka Žádník, který ve finále udolal Ondru Matějovského.

Po večeři jsme ještě zvládli rozehrát dvě kola rozřazovacího rapid turnaje, ve kterém hraje i většina vedoucích.

Fotky jsou průběžně nahrávány na Rajče. 

2. den

V neděli jsme se probudili již do běžného táborového dne. Po bleskovém budíčku v 7.15 jsme za zvuku Kočičáků vyrazili na rozcvičku. Cvičíme ve dvou skupinách pod vedením Jirky Vopálky a Filipa Zváry. Jedna skupina se proběhne a druhá se rozcvičuje na hřišti.

Po snídani pokračoval rozřazovací rapid turnaj (výsledky). Vítězství v turnaji vybojoval poprávu hlavní šachový metodik Vítek Moravec. Z dětí byla nejlepší Nela Pýchová před Martinem Horákem a Honzou Sadilem. Z menších dětí si dobře vedl Vojta Dudek, který si uhrál III. výkonnostní třídu a zahraje si tak silnější turnaj B.

Odpoledne pokračovala táborová hra dvěma soutěžemi. Sportovní část probíhala u vody. Každé družstvo vyslalo postupně tři posádky, které pluly na raftu mezi bójkami. S nejlepším časem zvítězilo družstvo Honzy Sadila Mason před Carmacem Štěpána Feldsteina a Hendersonem Ondřeje Másla. Druhá soutěž byla tvůrčí. Týmy měly za úkol vyobrazit koně, jednoho z nejvěrnějších pomocníků každého zlatokopa. Byla dána poměrně velká volnost, a tak vznikla umělecká díla velmi rozmanitých podob. Na hodnocení děl se sešla odborná komise ve složení Ondra Matějovský, Jirka Vopálka a specialista na umělecké směry, krajský svazový sekretář pan Kotzot. Před rozvášněným kotlem táborových diváků se snažili uhájit svá díla kulturní referenti jednotlivých družstev. To se nejlépe povedlo Nele Pýchové, Šimonu Dutému a Šimonu Remešovi.

Odpolední program byl ještě zpestřen podlézáním lana, které ale nebylo dokončeno. Zničehonic se přihnala neuvěřitelně silná bouřka, která všechny zahnala do chatek. Nepřízeň počasí naštěstí relativně rychle skončila, takže jsme nepropásli večeři ani večerní nástup. Na něm byly vyhlášeny výsledky v rapid turnaji a jednotlivých soutěžích. Nepopulární hodnocení úklidu si našlo první oběti, které si před zraky všech pořádně zaklikovaly. Vylosovaný kurz zlata – 460 – dal opět příležitost k výhodné směně, kterou si nikdo nenechal ujít. Zlatou horečku zatím nejlépe zvládá družstvo Mason před Suterem a Marshallem.

Večerní program zahrnoval šachové přednášky.

Pouze ti nejmenší se vypravili na procházku zpestřenou soutěží ve sbírání paintballových kuliček a jejich hod na cíl.

3. den

Ráno hned po probuzení nás čekalo nemilé překvapení. Při pokusu o svolání šachového národa se z naší aparatury neozvalo ani Či, natož Či. Po chvilce bádání bylo u zesilovače diagnostikováno stádium klinické smrti. Ranní nástup jsme provizorně vyřešili autorádiem, ale nad budoucností naší kulturní produkce se vznášely černé mraky.

Táborový program jsme ale přerušit nemohli, tudíž jsme se rovnou pustili do hraní hlavních táborových turnajů. „Áčko“ se hraje tempem 45 minut na partii plus 30 vteřin za každý provedený tah a v „Béčku“ mají hráči čistou hodinu na celou partii. Zbylé dva („Céčko“, „Déčko“) se hrají časem 30 a 20 minut na partii.

Táborový rytmus by byl vážně narušen, pokud bychom přišli o Kočičáky, a tak jsme k řešení poruchy přistoupili hned, jak to bylo možné. Po bližším ohledání byla za příčinu označena vyhořelá pojistka. Sehnat novou nakonec nebylo tak těžké, přestože tu správných parametrů měli až v Milevsku. Po její výměně jsme si užívali muziky rovných pět minut, tedy do doby, než k zesilovači připojila svůj telefon Míša Hatašová. Z přístroje se zajiskřilo a bylo zase ticho. Nakonec se nám pomocí dvou šroubováků a vypůjčené pájky podařilo vše opravit a hladký průběh tábora byl zachráněn.

Po hlavním jídle dne jsme se vrhli na celou škálu soutěží. Nejprve jsme se přesunuli k rybníku. Zde děti zápolily nejen s vodou a mezi sebou, ale také s vlastním dechem (video). Boj byl velmi vyrovnaný a v jednom případě musela dokonce rozhodnout cílová fotografie. První tři místa byla ale nesporná, nejlepší časy měla družstva pod vedením Martina Horáka, Františka Helebranda a Honzy Sadila.

Netrvalo dlouho a vrhli jsme se na oblíbenou tradiční hru Ostrovy. Jednotlivá kola této hry jsou spouštěna hodem obrovskou kostkou a padlé číslo bylo informací pro děti, jak velký ostrov mají vytvořit. Komu se to nepodařilo, musel hru opustit. Nejlépe se dařilo členům družstev Henderson a Ladue.

Dále se organizace ujal novopečený praktikant Patrik Pýcha, jenž se pokusil přinutit děti, aby pouze pomocí svého těla znázornily krkolomná slovní spojení. Jeden příklad za všechny – Podvodný podvodník pod vodou. Jako v předchozí soutěži se vedlo týmu Štěpána Feldsteina, který obsadil první místo. Za ním se umístily týmy Františka Helebranda a Nely Pýchové.

Na zpestření jsme se před večeří přesunuli na Havaj a zahráli si jejich oblíbené podlézání (video). Tentokrát se nám to podařilo dohrát až do konce. Vyhlášený kurz zlata byl tentokrát velmi nízký, a tak si všechna družstva svoje vybojované valounky ponechala. V průběžném pořadí je stále na špici družstvo Mason pod vedením Honzy Sadila. Před večerkou pak ještě proběhla série přednášek a dětská mini-hra v přírodě.

Tím program dne ale zdaleka neskončil. V překvapivě brzkém termínu totiž proběhla noční bojová hra. Mezi půlnocí a druhou hodinou ranní tak starší děti procházely temným lesem, za tmy si vyzkoušeli rýžování zlata, odpovídaly na otázky ducha mrtvé zlatokopky a snažily se překonat nástrahy, které na ně vedoucí a praktikanti po celé délce trati přichystali.

4. den

Dnešní rozcvička byla mimořádná. Tradiční cvičení nahradila zumba, o které naše zdravotnice Sandra říká: „Je to opravdu výborné cvičení, kterému se věnuji již několik let. Jde o tancování s prvky latinsko-amerických pohybů, u kterého shodíte pár špíčků a navíc u toho vypadáte opravdu dobře.“ Sandřiny ladné pohyby nadšeně napodoboval celý tábor. Cvičení bylo povinné pro všechny. Nejlépe rozvlnil boky Patrik Pýcha. Našli se ale i tací, kteří příkaz hlavního vedoucího neuposlechli a cvičení zumby se neúčastnili. Za to byli Honza Starec, Jirka Žádník a Mirek Šťastný odměněni sólovým tanečním vystoupením, které předvedli při večerním nástupu (video).

Zbytek dne byl zasvěcen celodennímu výletu, a tak jsme hned po snídani sbalili do baťůžků velké svačiny, plavky a nějaké ty penízky a vyrazili na cestu. Našim cílem byl sportovní areál Monínec, do kterého jsme dorazili akorát na oběd. Smažený sýr a chlazené nápoje nám po pochodu pod žhnoucím sluncem přišly vhod.

Hlavní atrakcí byl tubing, který jsme měli pro sebe na celou hodinu. Adrenalinová jízda v upravené pneumatice byla pro všechny velkým zážitkem (video). Rekord trati vytvořilo trio Kačka Žádníková, Patrik Pýcha a Míra Šťastný, kteří spojeni do malého vláčku dojeli v cílové rovince nejdále. Když se děti dostatečně vyblbly, rozhodli jsme se zahnat úporné vedro v nedaleké vodní nádrži.

Po příjemném osvěžení jsme zamířili do na kopci ležícího Cunkova, který se stal objektem naší místopisné soutěže. Od místních usedlíků bylo třeba zjistit počet obyvatel, podobu znaku obce, nejstaršího obyvatele, jméno starosty a nejvyšší horu v okolí. Skupina mladších dětí pokračovala do tábora autobusem, zatímco zbytek pokračoval po svých. Ještě před pochodem se však občerstvili na v hospůdce „U Bizona“, kde mimochodem chovají stejnojmenná zvířata. Barmani z nás měli obrovskou radost, protože takové množství malinovky, co jsme vypili, tam nevytočí za celý rok. Cesta byla naplánována na základě vzpomínek na tábor z roku 2006, což se neukázalo jako nejšťastnější. Na místo vyšlapané pěšiny tak na nás čekalo neprostupné houští, které Patrik Pýcha nazval „nejhorší zkratkou v dějinách Růžené.“

Po večeři ještě proběhla soutěž v luštění diagramů. V nejtěžší kategorii vyluštili vše bezchybně Patrik a Nela Pýchovi. Třetí byl Franta Helebrand. V kategorii B byli nejlepší Martin Homola, Tadeáš Jiroušek a Anna Zlámaná. V nejslabší kategorii zabodovali Tereza Šímová, Adam Houdek a Honza Heger.

Družstvo Skookum Jim Mason je stále neohrožené v čele celotáborové hry.

5. den

Rozcvička se vrátila do běžné podoby. Starší skupina se tentokrát proběhla do Růžené a zpět a mladší po krátkém protažení běhala slalom mezi překážkami. A po snídani se všichni radostně rozběhli do kluboven přidělených jejich šachové skupině a pustili se do boje. V čele Áčka se drží sourozenecké duo Pýchových, na které se dotahuje Martin Horák. V Béčku se nejlépe daří Anežce Vlkové, Šimonu Remešovi a Janu Kučerovi. Céčko vedou Radek Šíma, Jan Černý a Dan Vasilev. V turnaji D jsou ve vedení Kryštof Mojdl, Tereza Lísková a Lukáš Smetana.

K obědu jsme si pak vychutnali smažený sýr s tatarkou a hranolky, kterého si měli někteří možnost užít dva dny za sebou, protože mnoho jedinců z našich řad neodolalo už na celodenním výletě. Odpoledne se děti svlažily v našem „voňavém“ a „čirém“ rybníku, a to díky hře, kterou připravili naši starostliví a zodpovědní vedoucí a praktikanti. Soutěž spočívala v tom, že dva nejsilnější členové jednotlivých družstev tlačili zbytek spolubojovníků na raftu. Ti jim zdatně pomáhali ručním „pádlováním“, čímž ovlivňovali směr, kterým se plavidlo ubíralo. Nejvtipnější momenty jsme prožívali tehdy, když Ondra Hlaváček zabral tak silně, až se svému spolutlačiteli úplně odtlačil z dosahu. Pravidla ale vyžadovala, aby cílem projel nejen raft, ale i oba tlačitelé. Ale i přes čekání na člena zapomenutého vzadu družstvo dokázalo zvítězit. První místo tedy nakonec obsadilo družstvo Lodue, po nich se umístili Hendersonové a na třetím stupínku skončili Suterové.

Odpolední program jsme zakončili tradiční táborovou hrou Nemoci. Tentokrát byla hra upravena pro potřeby zlatokopů. V temném lese byly rozházeny bankovky různých hodnot, které děti naháněné nemocemi musely sbírat. V této hře, kde se snoubí adrenalin, humor i týmová spolupráce, se nejlépe dařilo Suterovcům, Hendersonům a pak Marshallům.

Večer jsme pak zakončili šachovými přednáškami. Ti nejmladší si pak hráli v lese, kde pod odborným dohledem Míši Hatašové postavili z přírodních materiálů velkolepé objekty, které pak byly hodnoceny a náležitě odměněny body od 1 do 10. Porota se nekompromisně shodla na tom, že nejvíc byla uchvácena honosnou stavbou Andrejky Staněčkové, která reálně ztvárnila vystlaný plážový přístřešek ze známé animované pohádky Madagaskar, kde trávili noci nezapomenutelní zvířecí hrdinové z newyorské ZOO. Jako třešničku celé stavby přiložila na stříšku čerstvé lesní maliny, které pak nabídla členům poroty jako odměnu za jejich tvrdou práci. Do postelí jsme opět uléhali ve společnosti hřmění, blesků a silného větru, který po parném dni přišel vhod.

Dva dny před koncem tábora jsou nejlepšími zlatokopy Masoon a Suter, za nimi je jen s minimálním odstupem od ostatních Ladue.

6. den

Po běžných ranních povinnostech jsme pokračovali v táborových turnajích. Turnaje C a D již zamířily do finále a my tak mohli odměnit jejich vítěze. V turnaji C zvítězil Dan Vasilev půl bodu před mimo soutěž hrající Kačkou Žádníkovou. Oba si uhráli třetí výkonnostní třídu. Na stupně vítězů se postavili ještě Radek Šíma a Adam Houdek (výsledky). Déčko vyhrál Kryštof Mojd před Terezkou Líškovou, která si uhrála čtyřku, a Štěpánem Filipem (výsledky).

Odpoledne jsme sehráli turnaj ve fotbalu. V něm se nejvíce dařilo Marshallovcům, Suterům a Hendersonům. Individuálně byli vyhodnoceni: Anežka Vlková jako nejobětavější hráč, Kryštof Mojdl jako nejlepší brankář a Tomáš Nykodém jako nejlepší hráč. Před večeří jsme k pohybu přidali ještě znalosti matematiky při hře nazvané jednoduše: „Čísla“. Honza Starec vymýšlel krkolomné matematické úlohy, aby hráče řádně potrápil. K jeho nemilému překvapení soutěž málem vyhořela, když se ukázalo, že děti po absolvování 2. školní třídy mají problém určit, které číslo je sudé a k teré liché.

Po přednáškách a šachové obíhačce přišla na řadu jedna z perel celého tábora: Sandrou Jiruškovou dirigovaná noční bojová hra pro nejmenší. V temném lese na děti chodící po dvojicích kromě tradičních bubáků čekaly mystické bytosti zlatokopeckého světa: řehtající žíznivý kůň v podání Vítka Moravce, zakletý zlatokop ve vězení představovaný Karlem Juklem a Sandra, která si střihla ducha mrtvé zlatokopky. Bojovku měl nakonec i Karel, který se ve dvě ráno vydal do lesa hledat svůj zapomenutý mobil, což mu spolu se zapomenutým klí čem od klubovny vyneslo nálepku největšího zmatkáře tábora.

7. den

Poslední táborový den vše skutečně spělo k velkému finále, Poslední táborový den vše skutečně spělo k velkému finále, a tak nesměla chybět rozlučková Zumba. Ta se pomalu stává táborovým rituálem, takže navrhuji napříště figurky na táborovém logu trošku rozvlnit v bocích.

Nejsilnější turnaje se uzavřely posledním kolem, takže zbyl ještě čas na krátký blicák. Spojené Céčko a Déčko si mezitím zahrálo rapid turnaj na 15 minut. Nejlepším šachistou tábora se stala Nela Pýchová před Martinem Horákem a Františkem Helebrandem (výsledky). V Béčku zazářila Anežka Vlková (výkon 1765) před Martinem Homolou a Annou Zlámanou (výsledky). V bleskovém turnaji se na stupně vítězů postavili Martin Horák, Nela Pýchová a Vítek Moravec. Vyzdvihnout musím opět výkon Anežky, která skončila pátá za Ondrou Matějovským (výsledky). Rapid turnaj vyhrál bez jediné ztráty Radek Šíma před Honzou Černým a Adamem Houdkem.

Vyvrcholením celého táborového zápolení byl odpolední orienťák spojený s hledáním pokladu. Na přípravě intenzivně pracovali praktikanti pod vedením Járy Shejbala již od čtvrtka a výsledek stál opravdu za to. Patrik s Kačkou připravili text tajné zprávy a legendu k soutěžním stanovištím. Míša jako hlavní grafička tábora zakreslila všechny nezbytné informace do map, byla dokonce vyvinuta převratná kopírovací technika, tzv. míšotisk, a působila jako hlavní konzultant pro luštění šifer. Ostatní pak pomáhali, kde se dalo, pomáhali s úpravami ve wordu, střiháním písmenek pro luštění nebo připravovali úkoly na jednotlivá stanoviště.

Hra odstartovala dlouhým proslovem Honzy Starce (video), který všem vysvětlil princip hry, na jejímž konci čekal vítězné družstvo nejen ukrytý indián Bolek Studzinsky, ale především pohádkový poklad v hodnotě 10 milionů pesos. I přes přicházející déšť se všechna družstva nadšeně vrhla na stanoviště s úkoly, za jejichž splnění obdržela po zaplacení nemalé částky části dešifrovacího klíče. Mezi nejzajímavější úkoly patřilo navlékání co největšího počtu oblečení na vybrané členy družstva a hádanky ze slavného hádankového souboje Gluma s Bilbo Pytlíkem (nosítka). Jako nejlepší strategie se ukázalo splnění úkolů v nejbližším okolí tábora a zapojení všech mozkových závitů pro uhádnutí chybějících písmenek šifry. Nejrychlejší byl oddíl Honzy Sadila, který tak získal jako první nápovědu k nalezení mapy se zakreslenou polohou pokladu. Po jejím nalezení pak uháněli za pokladem, co jim síly stačily. Jaké bylo ale jejich překvapení, když se na cílovém místě střetli s družstvem Franty Helebranda, které se nedrželo cesty vyznačené na mapě a zkratkou si ušetřilo mnoho minut. Po krátkém hledání se každopádně zaslouženě stali majiteli pokladu Sáďovci a mohli se tak radovat z celkového vítězství v táborové hře (video).

Po návratu do tábora už následovalo pouze vyhlášení celkového pořadí a společné focení.

Kvůli přetrvávajícímu dešti neproběhl klasický táborák, ale nahradilo ho posezení u krbu s opékáním buřtů, prozpěvováním známých hitovek (video) a příjemným klábosením až do pozdních nočních hodin.

Odjezd

Ráno jsme se už jen sbalili, rozloučili se se všemi přáteli, zamáčkli slzu v oku a vyrazili domů.

PS₁: Poděkování za pomoc při psaní deníku patří Kačce a Míše.
PS₂: Příští rok se psaní deníku slíbil ujmout Patrik Pýcha.
PS₃: Několik video-střípků z táborového života: Ter Ka na chůdách, Z Jukelníka rostu, Módní policie, Vopálka píská rovinu, Příprava buřtíků.